Organizace CČSH

 

Organizace Církve československé husitské

 

Náboženská obec

 

            Základní organizační jednotkou je náboženská obec jako církevní právnická osoba. Je tvořena členy církve majícími zpravidla bydliště v jejím územním obvodu (katoličtí bratří náboženskou obec nazývají farnost a evangelíci sbor).

            Nejvyšším orgánem v náboženské obci je tzv. shromáždění náboženské obce, které tvoří zletilí členové církve uvedení v seznamu členů náboženské obce. Přijímá výroční zprávy duchovního správce a rady starších, jedná o zásadních věcech své existence a činnosti, rozhoduje o majetku a hospodaření. Ze svých členů volí na funkční období šesti let:

- předsedu (-dkyni) rady starších a nejméně dva další členy rady starších

- revizory účtů nebo nejméně tříčlenný revizní finanční výbor

- zástupce (delegáty) - laiky pro každoroční diecézní shromáždění

- zástupce (delegáty) - laiky pro církevní sněm.

            Správním a výkonným orgánem náboženské obce je rada starších, která je tvořena předsedou rady starších, farářem (případně dalšími ustanovenými duchovními v NO) a dalšími nejméně dvěma laiky. Spolu s duchovní správou pečuje o křesťanský život v náboženské obci, provádí usnesení shromáždění náboženské obce i vyšších církevních orgánů, zajišťuje běžné záležitosti náboženské obce a svolává shromáždění náboženské obce.

Radu starších zpravidla jednou za měsíc svolává předseda rady starších.

            Vedení duchovní správy v náboženské obci přísluší faráři (-řce) ustanovenému pro tuto náboženskou obec, který je duchovním s kněžským svěcením. Za svou činnost odpovídá biskupovi.

 

Vikariát

Několik sdružených náboženských obcí určitého území tvoří vikariát, který je organizační jednotkou diecéze bez správní subjektivity. Pečuje o to, aby se církevní činnost ve sdružených náboženských obcích prohlubovala a zlepšovala ve smyslu poslání církve. Orgány vikariátu jsou vikariátní shromáždění, vikariátní konference duchovních a vikář.

Vikariátní shromáždění tvoří duchovní a laici náboženských obcí v obvodu vikariátu; má především pastorační charakter a je svoláváno nejméně jednou za rok.

Vikariátní konferenci duchovních tvoří všichni duchovní ustanovení v obvodu vikariátu; projednává především záležitosti teologické práce a je svolávána zpravidla desetkrát za rok.

Vikář (-řka) v rámci svého pověření zastupuje biskupa, dozírá na výkon duchovní správy ve vikariátu a v těchto věcech poskytuje rady a pomoc. Svolává vikariátní shromáždění a vikariátní konference duchovních a řídí jejich zasedání.

Náboženská obec Kvasice je součástí vikariátu Východní Morava, ve kterém jsou tyto další náboženské obce: Břeclav, Bzenec, Hodonín, Hovorany, Kroměříž, Kyjov, Morkovice, Uherský Brod, Zborovice a Zlín. Brněnská diecéze má vikariáty tři.

 

Diecéze

            Náboženské obce určitého území tvoří diecézi. V současné době je diecézí CČSH šest: pražská, plzeňská, královehradecká, brněnská, olomoucká a slovenská. Každá z nich pomáhá náboženským obcím a vikariátům svého obvodu při uskutečňování poslání církve, dohlíží na zachovávání Ústavy i církevních řádů a sleduje činnost farních úřadů při náboženských obcích.

            Nejvyšším orgánem diecéze je tzv. diecézní shromáždění, které je shromážděním duchovních a zástupců (delegátů) náboženských obcí v územní působnosti diecéze. Rozhoduje a projednává v duchu poslání církve všechny zásadní věci diecéze jako celku, záležitosti týkající se vikariátů a náboženských obcí i věci týkající se existence, činnosti a hospodaření. Na funkční období šesti let volí:

- osm až dvanáct členů diecézní rady

- šest až deset členů diecézního revizního finančního výboru

- šest členů diecézního kárného výboru

- člena ústřední rady z řad laiků

- člena církevního revizního finančního výboru

- člena církevního kárného výboru

- zástupce diecéze pro církevní zastupitelstvo.

            Zvláštní zasedání diecézního shromáždění volí na sedmileté funkční období biskupa, který pak plní v daném rámci úkoly duchovní správy a vykonává pastýřskou péči. Je kompetentní vysluhovat svátost biřmování a s předchozím souhlasem ústřední rady církve světit kněze.

            Záležitosti duchovní správy projednává též diecézní synoda duchovních, která je jako poradní a iniciativní orgán diecéze shromážděním všech duchovních. Diecézní synodu duchovních svolává biskup.

            Správním, výkonným a dozorčím orgánem diecéze je diecézní rada, která je tvořena biskupem jakožto předsedou a dalšími členy zvolenými diecézním shromážděním, z nichž alespoň polovina musí být laici. Pečuje zejména o křesťanský život a naplňování poslání církve v diecézi, provádí usnesení diecézního shromáždění a vyšších církevních orgánů, zajišťuje běžné záležitosti v působnosti diecéze, dozírá na plnění úkolů v činnosti náboženských obcí a je jim přitom nápomocná. Diecézní rada také ustanovuje, převádí či překládá a z funkce odvolává faráře, další duchovní i kazatele v náboženských obcích a svolává diecézní shromáždění.

Diecézní radu svolává biskup.

 

Náboženská obec Církve československé husitské je součástí diecéze brněnské.

 

Celek církve

            Nejvyšším orgánem Církve československé husitské je církevní sněm, který je shromážděním náboženských obcí celé církve ze všech států, v nichž CČSH působí. Konkrétně:

- zvolených zástupců (delegátů) laiků náboženských obcí

- všech duchovních

- funkcionářů církve (členové - církevního zastupitelstva, ústřední rady, diecézních rad)

- učitelů i asistentů Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, kteří jsou členy církve.

            Církevní sněm schvaluje Ústavu CČSH a její změny, dále nauku církve, věroučné dokumenty, řády církve (bohoslužebný, organizační, hospodářský, kárný a duchovenské služby) a jejich změny. Zvláštní zasedání volí na sedmileté funkční období patriarchu, který plní v církvi s vědomím příslušných diecézních biskupů a při zachování jejich plných pravomocí úkoly vedení duchovní správy. Vykonává pastýřskou péči obdobnou pastýřské péči biskupské, vysluhuje svátost biřmování, po předchozím schválení příslušnou ústřední radou udílí svátost svěcení kněžstva, svolává církevní sněm, církevní zastupitelstvo i ústřední radu.

            Záležitosti duchovní správy projednává též generální synoda duchovních, která je jako poradní a iniciativní orgán celku církve shromážděním všech duchovních CČSH. Generální synodu duchovních svolává patriarcha.

            O všech zásadních věcech církve jako celku (pokud nejsou vyhrazeny církevnímu sněmu) rozhoduje církevní zastupitelstvo, které je tvořeno zvolenými zástupci diecézních shromáždění, členy ústřední rady a zástupcem Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy (kněz CČSH). V jeho pravomoci je:

- vydávat celocírkevní předpisy (statuty, jednací řády), pokud nejsou vyhrazeny církevnímu sněmu

- zabývat se majetkem a hospodařením církve

- projednávat zprávy ústřední rady a jednotlivých diecézních rad o činnosti, rozpočtu a výsledcích hospodaření

- schvalovat výši základního (nejnižšího) ročního přípěvku členů církve

- pečovat o celkové zájmy církve, o jednotu ve věcech věroučných, bohosloveckých i bohoslužebných

- volit na funkční období šesti let předsedu a dalších osm až deset členů právní rady, předsedu církevního revizního finančního výboru a předsedu církevního kárného výboru

- zabývat se dalšími neodkladnými problémy.

            Správním a výkonným orgánem církve je ústřední rada, která je tvořena patriarchou jakožto předsedou, diecézními biskupy, volenými laiky za diecéze (1 laik na každých i započatých 50 NO v diecézi) a zástupcem Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy (kněz CČSH). Pečuje o křesťanský život a naplňování poslání církve, provádí usnesení sněmu a církevního zastupitelstva, zajišťuje běžné záležitosti církve, pečuje o výchovu a vzdělávání duchovních, kazatelů i laiků, jakož i o vydávání literatury liturgické a církevně vzdělávací, pečuje o vnější styky církve v rámci ekumenických vztahů, včetně styků s Husitskou teologickou fakultou Univerzity Karlovy. Ústřední rada také vykonává působnost ve věcech vzniku a zrušení služebních poměrů duchovních i kazatelů a je oprávněná pozastavit výkon usnesení diecézní rady, pokud je v rozporu s Ústavou, církevními řády nebo s usnesením církevního sněmu či církevního zastupitelstva.

 

Použitá literatura:

1. Ústava Církve československé husitské.

2. Organizační řád Církve československé husitské.