Počátky CČS(H) v kroměřížském okresu

Počátky Církve československé (husitské) v kroměřížském okresu

První česká mše v kroměřížském okresu

            První česká mše v kroměřížském okresu byla konána ve Zlámance tamním kaplanem Inocencem Kuchařem ve svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje dne 5. července 1920 za velké účasti lidu ze všech okolních obcí i z Kroměříže.

            Jak přímý účastník Michal Šaffer z Lubné vzpomíná, proudy lidí se ze všech stran hrnuly na Zlámanku. Lubenští za doprovodu místní kapely. Na české mši bylo přítomno 3-4 tisíce lidí. Spodní část na návsi jimi byla úplně zaplavena. P. Inocenc Kuchař byl oděn v římskokatolickém rouše a ministranta mu dělal duchovní správce léčebny pro choromyslné Matěj Pavlík – pozdější pravoslavný biskup Gorazd. Píseň „Bože, jenž ráčil’s před tisíci roky“ se rozezvučela vesnicí a táhla se přes okolní pole a louky až k lesu.

            Mše ve Zlámance však byla narušována Karlem Rybenským a jeho rodinou i kamarády ve vratech. Hráli na harmoniku, tloukli na buben a řvali, aby lidé neslyšeli kněze.

            Po mši br. Pavlík ve strhujícím proslovu vybízel účastníky ke vstupu do nové Církve československé (husitské). Ten den bylo nadšení všech veliké a bylo slyšet pochvalná slova, jak je to pěkné, když člověk není jen posluchačem nesrozumitelné latiny, přičemž zpravidla věnuje větší pozornost svému okolí a není spoluvykonavatelem bohoslužby.

            Tamní starý farář v ten den odešel na procházku přes louky k Velkým Těšanům. Kaplan Kuchař byl jím a jeho věřícími ovečkami označován za kacíře a s ním i všichni účastníci české mše. Římští kněží na okrese byli zalarmováni, aby mezi lid vnášeli nedůvěru i neklid. Hrozili odpadlictvím tak dlouho, až těchto kacířů věrných Církvi československé (husitské) zůstalo ve Zlámance a okolních obcích jen hrstka.

            Týž den P. Inocenc Kuchař oznámil olomoucké konzistoři, že z Římskokatolické církve vystupuje a již se do Zlámanky nevrátil. Už předtím se však v měsíci květnu sešel s br. Josefem Rostislavem Stejskalem v Přerově, kde se ujednali, že se br. Kuchař přestěhuje k Stejskalovým rodičům do Hostvic a bude působit ve Vacanovicích, kde byla půda pro novou církev připravena.

První česká mše v Kroměříži

            Z těch, kteří se účastnili české mše ve Zlámance, byl utvořen základní kádr, jenž při zpáteční cestě ze Zlámanky uprosil br. Matěje Pavlíka, aby hned druhý den ve svátek mistra Jana Husa dne 6. července 1920 o deváté hodině ráno vykonal první českou mši v Kroměříži u Mariánského sloupu na tehdejším Masarykově náměstí. Do rána bylo vše s nadšením zařízeno a přichystáno. Mši sloužil br. Matěj Pavlík a za doprovodu harmonia byla zpívána píseň „Hranice vzplála“. Když kněz od oltáře četl Husův odkaz národu, nebylo oka, které by dojetím zůstalo suché.

            Poněvadž zájem o novou, národní církev v duchu husitských tradic, byl mezi lidmi veliký, byla na 17. srpna 1920 svolána schůze do sokolovny, na které byl zvolen přípravný výbor ke vzniku náboženské obce (7 mužů a 2 ženy) a stanoveno další konání bohoslužeb na tehdejším Masarykově náměstí.

            Bohoslužby v Kroměříži pak byly dále konány střídavě bratry Matějem Pavlíkem a učitelem náboženství na zdejší reálce Aloisem Spisarem – později prof. systematické teologie na Husově čs. bohoslovecké fakultě, a to od 1. září 1920 ve všední dny ve staré škole u pošty na Riegrově náměstí a o nedělích nejdříve v aule českého gymnázia, později ve větší aule české reálky. Úsilí o získání nájmu kostela Bl. P. Marie se setkalo s nezdarem, stejně jako byla zamítnuta i snaha o propůjčení tehdy nepoužívaného kostela sv. Jana Křtitele. Doba ještě nebyla zralá na spolupráci různých církví.

            Kromě toho byly také zavedeny pravidelné bohoslužby v Hulíně vždy 1. neděli v měsíci, ve Kvasicích druhou neděli v měsíci, pak i v Holešově třetí neděli v měsíci a ve Fryštáku čtvrtou neděli v měsíci. Mimo tyto pravidelné bohoslužby se konaly i příležitostné bohoslužby v různých obcích okresu jako v Ratajích, Těšnovicích, Trávníku, Bělově a jinde.

            V neděli 10. října 1920 navštívil Kroměříž Dr. Karel Farský – pozdější 1. patriarcha CČS(H). Proto byla dopoledne pořádána na Nadsklepí veřejná schůze, na níž Dr. Farský promluvil. Jelikož schůze vyzněla mohutně ve prospěch nové církve, byl dán impuls k novým přednáškám po okolí, ve Zborovicích, Kvasicích, Litenčicích, Těšnovicích, Fryštáku.

            Na vánoční svátky r. 1920 děti nacvičily hru Pastýři betlémští a na svátek Štěpána byla konána první veřejná zpověď s večeří Páně.

Založení NO CČS(H) v Kroměříži

            Dne 24. ledna 1921 se konalo valné shromáždění obce (výroční shromáždění náboženské obce), na kterém byla formálně ustavena Náboženská obec CČS(H) v Kroměříži a zvolen nový výbor (Rada starších). Zde je již uváděn jako delegát br. František Vrtaník z Kvasic. Státem byla však NO CČS(H) v Kroměříži schválena až 8. května 1922 Ministerstvem školství a osvěty.

K 14. březnu 1921 čítala NO CČS(H) v Kroměříži 4402 členů, a to ve městě 3002 členů a venkovské obce 1238 členů. V sousedních okresech měla 162 členů.

Venkovské obce:

Bařice                7

Bělov                70

Bílany               11

Břest                 39

Hulín               177

Chropyně          41

Jarohněvice       93

Kotojedy            6

Kvasice            205

Měrůtky             3

Miňůvky           14

Nová Dědina   165

Postoupky          8

Pravčice             3

Rataje               41

Skaštice             4

Střížovice          6

Těšňovice        102

Tlumačov         32

Trávník             85

Vážany             98

Zlámanka          5

Velké Těšany    4

Olšina               2

Sulimov            1

Lhotka              2

Kostelany         2

Sobělice           1

Šelešovice        1

Drahlov            1

Kurovice          2

Popůvky           3

Hradisko          1

Lubná               3